Švýcarsko mi dalo strašně moc. S Brnem bych letos chtěl do semifinále, říká Martin Kocich

Před sezonou jste se vrátil do Česka, do Chance Extraligy a do velice známého brněnského prostředí. Jak se cítíte zpátky „doma“?

Upřímně, mám z toho skvělý pocit. V Brně to dobře znám, prostředí, způsob tréninku, lidi kolem klubu i to, jak všechno funguje. Klub má vysoké ambice, hraje evropské poháry a pracuje na velmi profesionální úrovni. To pro mě hrálo velkou roli při rozhodování, kde budu v této sezoně působit.

Ještě na skok k vašemu angažmá v zahraničí. Jak tuto etapu hodnotíte? Co všechno vám dala a přinesla?

Švýcarská liga je velmi kvalitní soutěž, i když to tam mají nastavené trochu jinak, ne všechny kluby fungují úplně v profesionálním režimu. Je tam velký rozdíl mezi top týmy, jako je Kadetten Schaffhausen, a ostatními celky, třeba Wackerem. Každopádně mi to dalo strašně moc, nejen sportovně, ale i lidsky. Nová země, jiný jazyk, jiná kultura a spousta skvělých přátelství, která tam vznikla. Celkově to hodnotím jako velmi cennou zkušenost.

V Thunu jste odehrál jednu sezonu, po níž jste se vrátil zpět do Česka. Co stálo za návratem?

Měl jsem v novém klubu hodně těžký začátek. Hned v prvním soutěžním zápase jsem utrpěl čtyřnásobnou zlomeninu v obličeji a nebylo jisté, jak dlouho budu mimo hru. Naštěstí jsem se po pěti týdnech dokázal vrátit do tréninku a poměrně rychle i do zápasů. Mezitím ale klub angažoval na stejný post Ante Gadžu, který hrál i Ligu mistrů za Vardar a Zagreb. Je to velice zkušený hráč, od kterého jsem se hodně naučil. Letos také potvrzuje svou kvalitu, je suverénně nejlepším střelcem celé soutěže a opět táhne Wacker. Měl jsem smlouvu nastavenou na jeden rok s opcí, takže jsme si po sezoně s klubem sedli a rozhodli se tu opci nevyužít.

Wacker Thun loni skončil po základní části osmý. Do play-off jste museli proti týmu Kadetten Schaffhausen. Ten vyhrál několik posledních ročníku. Jak silný tým to vlastně je? A jak byste zhodnotil celou vaši sezonu?

To, že jsme skončili osmí, vůbec neznamená, že by mezi týmy byla velká výkonnostní propast. Švýcarská liga je opravdu hodně vyrovnaná, každý může porazit každého. Nám utekl začátek sezony, kdy jsme prohráli několik zápasů v řadě a tým byl kvůli zraněním hodně oslabený. To se pak promítlo do celé soutěže a museli jsme to ve druhé části sezony dohánět, abychom se vůbec dostali do play-off. Jakmile jsme se dali zdravotně dohromady, přišly i výsledky. Dostali jsme se až do finále švýcarského poháru proti Kriens, kde jsme po skvělém zápase prohráli až sedmičkou po závěrečném hvizdu. Byl to nádherný zápas a vrchol mého působení ve Švýcarsku.

Co se týče série s Kadettenem Schaffhausen, to je skvělý tým hegemon soutěže. Má obrovskou kvalitu a zkušenosti, které v sérii potvrdil. My jsme odehráli velmi solidní zápasy, ale v klíčových momentech se projevila jejich síla a šířka kádru. Přesto to pro mě byla cenná zkušenost a ukázka, na jaké úrovni může házená být.

Co byste řekl o úrovni švýcarské házené? Dá se porovnat s tou českou?

Jak už jsem zmiňoval, Švýcarska házená je na opravdu vysoké úrovni, a to jak po stránce silové, tak taktické i rychlostní. Co bych určitě vypíchnul, je důraz v osobních soubojích, který je tam v zápasech kladen. V tomhle směru mi švýcarská liga hodně připomíná německou nebo francouzskou ligu. Rozhodčí navíc posuzují situace s větší tolerancí kontaktů, takže se hodně pouští osobní souboje, ať už při střelbě ze šestky nebo z devítky. Díky tomu se hraje hodně dynamická, fyzická házená nahoru – dolů. Začátek pro mě byl opravdu těžký, ale jakmile jsem si na ten styl zvykl, začal jsem si to opravdu užívat.

FOTO+TOP: Natalia Jagelska (Handball Brno)

Po konci v Thunu jste sáhl po nabídce z Brna. Byly ve hře i jiné? A pokud ano, proč jste kývl právě na Kénik?

Ano, řešili jsme i jiné nabídky. Nakonec jsme se ale rozhodli pro Brno. Ten projekt, který se tady začal budovat už před mým odchodem, funguje velmi dobře a má jasnou koncepci. Věřím, že v letošní sezóně by to konečně mohlo klapnout a že klub má i zajímavou vizi do budoucna. Právě to pro mě hrálo velkou roli při rozhodování, proto jsme zvolili Brno.

Zpět do brněnského týmu jste zapadl velmi rychle. Po šesti zápasech patříte mezi nejlepší střelce soutěže. Čím to je, že vám to tu takto sedlo?

Zapadl jsem opravdu rychle, ale je to i tím, že to prostředí dobře znám. Většinu kluků znám osobně, tým se za ten rok až tolik neobměnil, přišlo pár nových hráčů, ale teď už je to převážně české jádro. Herní styl zůstal prakticky stejný jako před mým odchodem, takže jsem do toho naskočil bez problémů. Samozřejmě mě těší, že mi to tam padá, ale pořád je spousta věcí, na kterých musím pracovat, chci být přínosem nejen střelecky, ale i v přípravě situací pro ostatní spoluhráče.

Brno má na spojkách velkou sílu. Jak si vyhovíte třeba se Sašou Moješcikem, který přišel do týmu, když jste vy odcházel? Přeci jen hraje stejný post (střední spojku) a každoročně patří k nejlepším střelcům soutěže…

Alex přišel před loňskou sezonou a hned prokázal kvality, které ukazoval už dříve ve Frýdku-Místku. Je to velmi kvalitní hráč a typický střelec. Nemyslím si, že bychom hráli úplně na stejné pozici, já jsem spíš hráč, který hru tvoří a připravuje situace, on je víc zakončovatel.

Myslím, že se můžeme skvěle doplňovat, ale máme i další kvalitní spojky a k tomu dravé mladé reprezentanty. Myslím si, že tým máme dobře sestavený. Teď je důležité, abychom se co nejlépe sehráli a našli společnou chemii, protože právě v závěru sezony a v play-off se rozhoduje o tom, jestli bude rok úspěšný nebo ne. A my děláme všechno pro to, aby byl.

Kénik zdobí fantastický start do sezony, nastřádal pět výher z šesti zápasů, když prohrál pouze na půdě mistra z Karviné. Čekali jste vlastně až takto povedený start?

Určitě je to povedený start. Vyhráli jsme velmi důležité utkání na Dukle, které jsme zvládli výborně, a minulý týden jsme doma porazili Zubří, které přes léto také výrazně posílilo. Tyto dva zápasy nás určitě potěšily a jsou strašně důležité pro další vývoj tabulky i celé soutěže, protože jsme zvládli dva těžké soupeře. Věřím, že jsme se tím dobře naladili i na Evropský pohár. Všichni se na něj těšíme a doufám, že se nám podaří zvládnout i dvojzápas s italským mistrem.

Jaké jsou vaše letošní týmové ambice? Cílí Brno na medaili?

Naším hlavním cílem po základní části je skončit v první čtyřce, abychom do play-off šli z výhodné pozice a začínali doma. To je základ, na který se chceme soustředit. Chceme se prezentovat rychlou, dynamickou a moderní házenou, hrát atraktivně pro diváky, vycházet z pevné obrany a přecházet do rychlých útoků. Myslím, že na to máme typologicky i správný tým. Každý z nás cítí, že letos máme dobře poskládané mužstvo a že ten potenciál tam opravdu je. Osobně bych si moc přál, abychom konečně prolomili to čtvrtfinálové prokletí a posunuli se dál. Uděláme pro to maximum.

A co váš případný návrat do zahraničí. Je to stále ve hře?

Nikdy neříkej nikdy. V házené se může stát cokoliv a dveře do zahraničí se mohou kdykoliv znovu otevřít. Momentálně se ale soustředím výhradně na Brno. Cítím se tady opravdu dobře, po sportovní i osobní stránce. Máme výborný tým, fungující zázemí a chuť něco dokázat. Teď chci odvádět maximum tady a pomoct klubu k co nejlepším výsledkům. Co přijde potom, to ukáže čas.

FOTO: Natalia Jagelska (Handball Brno)